Ubytování hotelového typu

Tenisový oddíl TJ Spartak Polička je oddíl s dlouhou historií, který zajišťuje celoročně podmínky a zázemí pro tenis (jak pro vlastní soutěžní hráče a další členy klubu, tak pro veřejnost). V areálu poblíž středu města je 6 antukových kurtů, tréninková stěna, budova s barem, kulečníkem, šatnami, sprchami, sociálním zařízením a hřiště na minigolf. Kromě toho, že areál je otevřený pro veřejnost s možností rezervace hry, jsou zde pořádány vlastní turnaje pro registrované i neregistrované hráče. Kurty jsou upravovány speciálním strojem, díky kterému si dvorce udržují dobré vlastnosti očekávatelné od tohoto druhu povrchu. V období od října do dubna jsou 3 kurty zastřešeny přetlakovou halou, kde je možné v příjemných podmínkách hrát tenis i v tomto období. U areálu je parkoviště s dostatečným počtem parkovacích míst. TO Polička nabízí také možnost uspořádání soukromých turnajů, či jiných akcí. Speciální tenisové služby vyplétání raket individuální výuka techniky hry se školenými trenéry testovací centrum Prince pronájem stroje na úpravu antuky Přijďte si zahrát! Provoz na otevřených kurtech Po – Pá  9,00 – 21,00 hod. So   turnaje Ne   9,00 – 20,00 hod. Provoz v hale Po – Pá  15,00 – 21,00 hod. So  turnaje Ne  9,00 – 14,00 hod. Užitečné odkazy: Ceník kurtů, kulečníku, minigolfu […]

Jedná se o nejrozsáhlejší komplex pískovcových skalních měst v Pardubickém kraji. Nachází se na pomezí okresů Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V současné době je součástí mikroregionu Toulovcovy maštale. V celém regionu je i velmi hustá síť pěších tras a k poznání území z ptačí perspektivy jsou zde vybudovány tři rozhledny. Rostou zde samozřejmě vzácné a chráněné rostliny, mechy a kapraďorosty a žijí tu chránění živočichové, např. mlok skvrnitý. Příjemné je i posezení v hospodě U Toulovce pod Vranicí, kde často narazíte i na nějakou trampskou kapelu. Oblast leží na rozhraní České tabule a Českomoravské vysočiny (geomorfologický celek Svitavská pahorkatina). Borové lesy, kterými je oblast logicky zarostlá, prý již odedávna patří městu Litomyšl, když mu je, především jeho špitálu, podle pověsti daroval rytíř, loupežník i dobrodinec Toulovec. Toto skalní městečko patří k těm nejmenším rozlohou, mají 10,36 km2. Všechny zajímavé skalní útvary (Kolumbovo vejce, Panský stůl, Toulovcovy a Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně a další) jsou zpřístupněny poměrně hustým turistickým značením. Centrem skalního kompexu je pískovcová oblast mezi Prosečí, Budislaví a osadou Vranice, kde se nacházejí obě hlavní skalní města (Toulovcovy Maštale a Městské Maštale) s řadou zajímavých i několik desítek metrů vysokých skalních útvarů, z nichž mnohé dostaly […]

Jeden z nejstarších českých královských hradů, který bývá nazýván též „vilou českých královen“. Svojanov je jediným hradem v našich zemích, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Od roku 1910 je hrad Svojanov vlastnictvím města Poličky. Historie hradu Uprostřed hlubokých lesů nad romantickým údolím řeky Křetínky stojí malebný hrad Svojanov, jeden z nejstarších královských hradů u nás. Je to jediný hrad u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích. Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské věnné město Poličku, s jehož dějinami se historie hradu často prolínala. Král Přemysl dal hradu Svojanovu nové v té době módní německé jméno Fürstenberg (Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo. Hrad tehdy plnil účel strážní pevnosti, zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí a zároveň střežil historickou zemskou hranici mezi Moravou a Čechami. Hrad tedy byl velmi pevný. Jeho dominantu dodnes tvoří válcová věž zvaná hláska, proti přístupové cestě se obracející ostrým břitem. Hrad obepíná mohutná hradba, jejíž síla zdiva dosahuje místy až 8 metrů. Původní raně gotický palác […]

Všechny pokoje jsou nově zrekonstruované, moderně zařízené, vybavené televizí (150 TV a 25 Radio kanálů s možností přehrávání pořadů až 7 dní zpětně) a další nadstandardní výbavou. V pokoji je k dispozici vybavená kuchyňská linka. V prostorných koupelnách pokojů je sprchový kout, umyvadlo, WC. Všechny pokoje jsou nekuřácké. Můžete si vybrat ubytování v několika kategoriích: COMFORT, STANDARD, ECONOMY. K dispozici je rovněž připojení k internetu rychlostí 100Mbit v ceně ubytování. V každém pokoji jsou k dispozici jeden až dva balkóny. Během pobytu jsou Vám k dispozici základní hygienické potřeby, župan, hotelové ručníky a osušky. Apartmány COMFORT Pokoje STANDARD Pokoje ECONOMY

Polička je vstupní branou do Žďárských vrchů, jednoho z nejkrásnějších koutů Česko- moravské vrchoviny. V minulosti bývala věnným městem českých královen a v 18. století patřila mezi nejbohatší města Východních Čech. Do dnešních dnů se dochovaly městské hradby, zpevněné 19 věžemi, s ochozem místy přístupným veřejnosti. Hradby v délce 1220 m obepínají celé historické jádro. Na náměstí stojí jeden z nejkrásnějších mariánských sloupů v Čechách a barokní radnice s expozicemi městské galerie. Dominantou města je kostel sv. Jakuba, v jehož věži se narodil a část svého dětství prožil hudební skladatel Bohuslav Martinů. 8. února 2010 byl kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů prohlášen za národní kulturní památku. Světnička ve věži je zpřístupněna veřejnosti. V Centru Bohuslava Martinů v Poličce jsou otevřeny nové zábavné expozice věnované historii, hudbě, sklářství a životu a dílu Bohuslava Martinů. Polička (něm. Politschka) je město, které se nachází v blízkosti zemské hranice Čech a Moravy v kotlině při Bílém potoku asi 17 km západně od Svitav. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka (Cunradus de Lewendorf/Conrad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město […]